Konec světa: Poloviční život

Dokončovali hlídku v EC-P8R, když jim bylo ohlášeno čerstvé maso.

Antarův tým již nějakou dobu prováděl akce typu „ulov a zadrž“ a již začínal být pro Krvácení obětí přirozený. Zkušenosti záležely na výcviku každého, na původu i výdrži – bylo v obecném povědomí, že kdokoli, kdo nezblednul a nezvracel při svém prvním pověšení živých těl na hák, byl buď pro tuto práci dokonalý, nebo příliš šílený, aby mohl být na vesmírné lodi – ale každý Nájezdník nakonec došel k bodu, kdy se to, navzdory děsu číhajícího vzadu mysli, stalo snesitelným zážitkem.

(Pokračování textu…)

Konec světa: Spirála

„Toto je spirála, v níž jsme; dlouhá vlna vlnící se jedním konstantním směrem, aniž by kdykoli dorazila na břeh. Poslouchejte.“

Seděl jsem s nimi v jídelní síni naší nové lodi. S některými přítomnými jsem pracoval po roky. Jiní byli pro mne noví a přidali se k nám jako součásti procesu, jež jsem nyní cítil jako procesí.

(Pokračování textu…)

Černá hora: Zadutí loveckých rohů

Jonak a já jsme hnali své plavidlo zpět domů, když jsme dostali zprávu. Nedávno jsem změnil v Sestrách EVE týmy a konečně jsem se připojil k Útočišti. Mise byly vyčerpávající. Doufal jsem, že tohle bude pěkná a tichá cesta zpět na základnu s přeřazovacím brífinkem a trochou odpočinku.

(Pokračování textu…)

Černá hora

Nale a Hona stáli před obřím skladištěm. Bylo to znervózňující místo; celá oblast byla přesycena zvláštním zápachem, nikde nebyla vidět či slyšet žádná činnost, pohyb či zvuk. Dveře před nimi, o výšce pětipodlažní budovy, byly zamčeny komplikovanými elektronickými zámky.

(Pokračování textu…)